Dekaron: Two Moons
2. 4. 2007
Two moons – freeware hitovka
David Perry byl ještě nedávno zářící hvězdou programátorského nebe, zhruba před rokem však opustil svůj Shiny Entertainment a vyrazil do světa nabírat zkušenosti. Jeho toulavé boty jej zavedly do Koreje, kde se s tamními vývojáři z Game–hi domluvil na remaku jejich online hitu Dekaron.
Asijský herní trh má svá specifika a proto mohou někomu asijské hry připadat buďto divné anebo naopak neuvěřitelně přitažlivé. Perry, dle jeho vlastních slov, když poprvé zahlédl Dekaron, prožil něco jako rozvinutou kompatibilitu na základě prvotní identifikace (lásku na první pohled). Tato, pro západní svět naprosto neznámá hra, mu učarovala jako pořádně sexy hromádka hnoje mouše, a tak stačilo prohodit jen pár vět a vznikla smlouva o jejím přepracování pro západní svět. Tedy, jak se to vezme. Přepracovat v pravém slova smyslu by znamenalo prakticky jen vyměnit klikiháky za písmo. Zde je na místě spíše totálně překopat a udělat z Dekaronu jinou hru. Něco jako Two moons.
Původní Dekaron byl koncipován velice jednoduše. Například tvorba avatara zahrnovala v podstatě jen výběr jednoduchého povolání a volby, zda budete páchat dobro nebo zlo. Two Moons v tomto ohledu půjde ve šlépějích zaběhanějších bratříčků a tak samozřejmě bude možnost volby rasy, systém povolání bude o něco propracovanější (na výběr bude několik celkem standardních povolání) a samozřejmě buďto budete typický klaďas nebo zahořklý záporňák. Zejména na volbě mezi dobrem a zlem pak bude záviset budoucí hratelnost, protože každá frakce bude mít jen jedno město – jakousi svoji centrálu, odkud budou odvážlivci vyrážet na výpravy do divočiny. Aby bylo jasné, dvě města zde nejsou zbytečným omezením kvůli neschopnosti programátorů. Hrají do not jakémusi survival pojetí hratelnosti a tak, ačkoli jich opravdu není moc, dělají hře jedině dobře. Sám Perry se nechal slyšet, že způsob hraní, jak jej známe z World of Warcraft, je u něj mrtvolou. Ono se také není co divit. Tento systém se traduje ze hry na hru prakticky od prvních trojrozměrných MMORPGček a tak i přes jeho nesporný úspěch, působí v dnešní době už trochu oprýskaným dojmem. Two Moons se zaměří hlavně na schopnosti hráčů a prověří, jak moc umíte svou postavu ovládat a zda-li váš teamplay moc nezrezivěl. Sami rozhodně nemáte velké šance dotáhnout to ve hře daleko.
Čím dál se totiž dostanete od města nebo jiné „bezpečné“ zóny, tím více bude přituhovat. Proto bude opravdu důležité najít si skupinku lidí, kteří nejsou úplná nemehla, se kterými pak budete podnikat odvážné výpravy do neprozkoumaných částí světa a v případě úspěchu se i vracet. Dobrou zprávou je, že přituhovat není synonymem pro zvyšování kvantity, ale spíše pro zvyšování kvality. Vysvětlení je nasnadě. V bezprostředním okolí zón bude pobíhat pár jednoduše naskriptovaných mrch, obdařených intelektem a duchapřítomností vši, se kterými nebudete mít žádný problém. Jenže s přibývající vzdáleností začne přibývat jednak sílnějších potvor a jednak inteligentnějších potvor. Ty mezi sebou mají spolupracovat a jejich snažení dostat vás na lopatky se přesune spíše do roviny taktizování a vzájemné podpory než ukázky hrubé síly davu. Zní to zajímavě, ale uvést to v praxi určitě nebude jednoduché. Každopádně i jen přibývání množství by nemuselo být úplně špatné, protože soubojový systém má být více arkádový a tudíž předpokládám i napěchovaný kombíčky, což by samo o sobě mohlo tvořit podstatnou část zábavy. A ještě něco. Možná spadne hřebínek i všem milovníkům Knight Online, kteří dodnes s neskrývanou pýchou mluví o neuvěřitelné propracovanosti soubojového systému.
Konečně už ale přejděme k tomu nejpodstatnějšímu. Two Moons je totiž takovým dortíkem na vrchu ozdobeným hned dvojicí třešniček, z nichž jedna symbolizuje mature zpracování hry a druhá je pak ztělesněním slovíčka gratis. Vývojáři si totiž neberou žádné servítky a do hry zahrnou tolik sexu a násilí, kolik si jen hráči zaslouží (patnáctiletým se teď asi rozzářila očka) a zabalené společně s originálním pojetím jim to naservírují zdarma na stříbrném podnose. Jedinou daní, kterou budou opravdu platit je reklama, která se ovšem dá vypnout. Jak to bude přesně vypadat jisté ještě není. Modelů pravděpodobně bude více a v úplném závěru se dozvíme určitě ještě několik novinek, nicméně základem je ingame reklama, kterou když necháte běžet, budete při hře určitým způsobem zvýhodněni. Jak moc, to už záleží jen na vámi zvoleném rozsahu. Ze strany hráčů bude takový krok určitě velice pochválen, jestli to ale na údržbu bude opravdu stačit ještě ukáže čas. Existuje vícero her, které na podobném principu existují již nějaký ten pátek a tak je zde celkem reálná šance, že se to podaří. To, že se to tak nepokouší řešit všichni, je momentálně asi jediná věc, která mě v souvislosti s Two Moons vadí...
David Perry byl ještě nedávno zářící hvězdou programátorského nebe, zhruba před rokem však opustil svůj Shiny Entertainment a vyrazil do světa nabírat zkušenosti. Jeho toulavé boty jej zavedly do Koreje, kde se s tamními vývojáři z Game–hi domluvil na remaku jejich online hitu Dekaron.
Asijský herní trh má svá specifika a proto mohou někomu asijské hry připadat buďto divné anebo naopak neuvěřitelně přitažlivé. Perry, dle jeho vlastních slov, když poprvé zahlédl Dekaron, prožil něco jako rozvinutou kompatibilitu na základě prvotní identifikace (lásku na první pohled). Tato, pro západní svět naprosto neznámá hra, mu učarovala jako pořádně sexy hromádka hnoje mouše, a tak stačilo prohodit jen pár vět a vznikla smlouva o jejím přepracování pro západní svět. Tedy, jak se to vezme. Přepracovat v pravém slova smyslu by znamenalo prakticky jen vyměnit klikiháky za písmo. Zde je na místě spíše totálně překopat a udělat z Dekaronu jinou hru. Něco jako Two moons.
|
|
Původní Dekaron byl koncipován velice jednoduše. Například tvorba avatara zahrnovala v podstatě jen výběr jednoduchého povolání a volby, zda budete páchat dobro nebo zlo. Two Moons v tomto ohledu půjde ve šlépějích zaběhanějších bratříčků a tak samozřejmě bude možnost volby rasy, systém povolání bude o něco propracovanější (na výběr bude několik celkem standardních povolání) a samozřejmě buďto budete typický klaďas nebo zahořklý záporňák. Zejména na volbě mezi dobrem a zlem pak bude záviset budoucí hratelnost, protože každá frakce bude mít jen jedno město – jakousi svoji centrálu, odkud budou odvážlivci vyrážet na výpravy do divočiny. Aby bylo jasné, dvě města zde nejsou zbytečným omezením kvůli neschopnosti programátorů. Hrají do not jakémusi survival pojetí hratelnosti a tak, ačkoli jich opravdu není moc, dělají hře jedině dobře. Sám Perry se nechal slyšet, že způsob hraní, jak jej známe z World of Warcraft, je u něj mrtvolou. Ono se také není co divit. Tento systém se traduje ze hry na hru prakticky od prvních trojrozměrných MMORPGček a tak i přes jeho nesporný úspěch, působí v dnešní době už trochu oprýskaným dojmem. Two Moons se zaměří hlavně na schopnosti hráčů a prověří, jak moc umíte svou postavu ovládat a zda-li váš teamplay moc nezrezivěl. Sami rozhodně nemáte velké šance dotáhnout to ve hře daleko.
|
|
Čím dál se totiž dostanete od města nebo jiné „bezpečné“ zóny, tím více bude přituhovat. Proto bude opravdu důležité najít si skupinku lidí, kteří nejsou úplná nemehla, se kterými pak budete podnikat odvážné výpravy do neprozkoumaných částí světa a v případě úspěchu se i vracet. Dobrou zprávou je, že přituhovat není synonymem pro zvyšování kvantity, ale spíše pro zvyšování kvality. Vysvětlení je nasnadě. V bezprostředním okolí zón bude pobíhat pár jednoduše naskriptovaných mrch, obdařených intelektem a duchapřítomností vši, se kterými nebudete mít žádný problém. Jenže s přibývající vzdáleností začne přibývat jednak sílnějších potvor a jednak inteligentnějších potvor. Ty mezi sebou mají spolupracovat a jejich snažení dostat vás na lopatky se přesune spíše do roviny taktizování a vzájemné podpory než ukázky hrubé síly davu. Zní to zajímavě, ale uvést to v praxi určitě nebude jednoduché. Každopádně i jen přibývání množství by nemuselo být úplně špatné, protože soubojový systém má být více arkádový a tudíž předpokládám i napěchovaný kombíčky, což by samo o sobě mohlo tvořit podstatnou část zábavy. A ještě něco. Možná spadne hřebínek i všem milovníkům Knight Online, kteří dodnes s neskrývanou pýchou mluví o neuvěřitelné propracovanosti soubojového systému.
|
|
Konečně už ale přejděme k tomu nejpodstatnějšímu. Two Moons je totiž takovým dortíkem na vrchu ozdobeným hned dvojicí třešniček, z nichž jedna symbolizuje mature zpracování hry a druhá je pak ztělesněním slovíčka gratis. Vývojáři si totiž neberou žádné servítky a do hry zahrnou tolik sexu a násilí, kolik si jen hráči zaslouží (patnáctiletým se teď asi rozzářila očka) a zabalené společně s originálním pojetím jim to naservírují zdarma na stříbrném podnose. Jedinou daní, kterou budou opravdu platit je reklama, která se ovšem dá vypnout. Jak to bude přesně vypadat jisté ještě není. Modelů pravděpodobně bude více a v úplném závěru se dozvíme určitě ještě několik novinek, nicméně základem je ingame reklama, kterou když necháte běžet, budete při hře určitým způsobem zvýhodněni. Jak moc, to už záleží jen na vámi zvoleném rozsahu. Ze strany hráčů bude takový krok určitě velice pochválen, jestli to ale na údržbu bude opravdu stačit ještě ukáže čas. Existuje vícero her, které na podobném principu existují již nějaký ten pátek a tak je zde celkem reálná šance, že se to podaří. To, že se to tak nepokouší řešit všichni, je momentálně asi jediná věc, která mě v souvislosti s Two Moons vadí...
